Svatá Anna Samatřetí


Kaple sv. Anny s po dlouhém čase „oblékla“ do nového šatu. Velice ji to vedle sv. Víta sluší a každý kolemjdoucí je určitě rád, že nemusí odvracet tvář jinam a může ji alespoň letmým pohledem pozdravit. Díky, že město na její opravu našlo finanční prostředky. Možná si řeknete: Proč udržovat na první pohled nefunkční stavbu? Odpověď na tuto otázku má více důvodů. První je historický. Dějiny našeho města mají svou chronologickou paměť a ta je demonstrována dochovanými památkami. Papež František nedávno řekl:„Národ bez paměti je národem bez budoucnosti.“ Ano, řeka oddělená od pramene vyschne. Proto se píšou dějiny, zřizují a udržují vlastivědná muzea, svedou kroniky, aby budoucí generace lidí objevily a docenily hodnotu všeho, co tvoří jejich historii, jejich kořeny. Z minulosti se sice žít nedá, ale bez jejího poznání se opakují chyby – často draze zaplacené - a nákladně se objevuje mnohé již dávno vymyšlené. Druhým důvodem může být i snaha nabídnout prázdninovým návštěvníkům co nejvíce informací a zajímavých památek k shlédnutí. To však není třeba ani připomínat. Vedení města v tomto směru pro atraktivnost Jemnice již mnohé podniklo. Např. zřízením poznávacích okruhů královny Elišky, sv. Jakuba, sv. Víta.a velice kvalitním vybavením Infocentra. Taktéž historická slavnost Barchan je dobrým zviditelněním a pozvánkou k návštěvě. Dalším důvodem, proč zachovat právě tuto jednoduchou kapli, je nadčasová významnost svaté Anny jako matky. Smyslem mateřství je život dětem nejen předávat, ale i formovat a vzdělávat. Biblická postava Ježíšovy matky je trvalou připomínkou i výzvou k zodpovědné péči o nastupující generace. Je také vzorem všem našim babičkám, aby zaskakovaly za zaměstnané rodiče v každé jejich absenci nebo jinak řečeno, když je potřeba. Nadarmo není naše zmiňovaná světice často zobrazovaná jako babička s dcerou a vnoučetem. Starala se totiž nejen o svou dceru Pannu Marii, ale i o jejího syna Ježíše Krista. Proto je někdy nazývána jako svatá Anna Samatřetí. Jeden z takových sochařských výjevů můžete vidět při cestě na ulici Lipová směrem k Motorpalu. Nachází se na vyvýšeném místě před kostelíkem sv.Víta. Je od ní krásný výhled na město s dominantou farního kostela sv. Stanislava a severní části Základní školy. Zvláště při silnici od Želetavy jsou tyto „Jemnické Hradčany“ zmenšenou variantou těch pražských. Ale vraťme se k vychovatelce dvou generací, svaté Anně. Může být také vzorem a povzbuzením pro mnohé rodiče v otázce předávání víry dětem. Má-li totiž být víra oporou člověka, je třeba ji od základů budovat. Hlavní zodpovědnost v této oblasti sice záleží na rodičích, ale do procesu výchovy a vzdělání v otázkách duchovní formace jsou také začleněni prarodiče a zvláště kmotři, kteří se při křtu stali spolu zodpovědnými za jejich postoje v dospívání i dospělosti. Také výuka náboženství může posílit proces duchovního probouzení. Proto využijte nabízenou pomoc a povzbuďte své ratolesti k účasti. Budou možná protestovat, ale dobré věci je třeba prosazovat, i když se nelíbí. Názory tzv. Většinou to, že současný svět už má jiné priority a výmluvy na jiné či nestíhatelné kroužky před Bohem neobstojí. V příloze je návrh hodin náboženství na ZŠ, seznamy k zapsání do první až deváté třídy jsou ve farním kostele u křtitelnice.

Mons. Josef Brychta, jemnický farář – výzva k rodičům na přihlášení dětí do hodin náboženství.