Dolomity


V době od 17. do 24. května 2014 se uskutečnil duchovně-rekreační pobyt pro vdovy a vdovce ve Svatém Martinu v Jižním Tyrolsku (nebo taky v Horní Adici, jak říkají tomuto nádhernému kraji hor Italové). Pobytů v tomto domě se v průběhu let účastní většinou farnosti, které obsadí celou kapacitu. Bývá zde stále obsazeno.
Pořadatelem naší akce bylo Centrum pro rodinu Vizovice, Štípa (ve spolupráci s CPR Olomouc). Paní Dubské, která pobyt z velké části připravovala, se podařilo naplnit celý autobus účastníky ve věku od 46 let, přičemž horní věkovou hranici zde záměrně neuvádíme. Bylo nás sedm mužů a 38 žen. Všichni jsme věděli, že součástí pobytu budou kromě duchovna i delší vycházky a výšlapy do okolních hor. V sobotu ráno jsme postupně zaplňovali autobus, který měl první zastávku ve Zlíně, pak zastávku v Otrokovicích a poslední účastnice nastoupily v Ostrožské Nové Vsi. Ředitel PD Velehrad v době našeho pobytu pobýval v lázních ve Slatinicích, ochotně jej zastoupil jako duchovní doprovod P. Václav Altrichtr, SDB z Kroměříže. Vedoucí zájezdu byl Vít Pořízek, který pro nás sestavoval každodenní program s přihlédnutím k našim fyzickým možnostem. Alenka Panáková zajišťovala doplňující program. Dále jsme si přivezli paní kuchařku a na místě nás čekali Anna Čechmanová a Miroslav Šrámek, zaměstnanci PD. Po příjezdu na místo v sobotním podvečeru jsme vyložili zavazadla a suroviny pro přípravu stravy na celý týden. Bohužel, hodinu po příjezdu na místo se stal paní Dubské nepříjemný úraz, který musel být bez komplikací vyřešen operací v blízké městské nemocnici.

Od neděle začal náš každodenní program. Budíček, mše sv. v 7:30 v kapli v přízemí, snídaně, rozdání balíčku s obědem, naplánovaný výlet a výšlap, návrat v pozdních odpoledních hodinách, teplá večeře, po večeři trochu zábavy a hodnocení dne a pak už noční klid. Denní režim byl jako na skautském táboře, k nástupům na jednotlivé činnosti nás svolával zvonek. Služby v kuchyni a při obsluze u stolů neminuly ani nás, muže. Výlety a turistika po okolních horách byly poněkud omezeny velikým množstvím sněhu, který zde napadal ponejvíce ke konci zimy (na rozdíl od naší republiky). Přibližně ve výšce 1900 m.n.m. už byla vždy souvislá sněhová pokrývka mokrého sněhu, po které se nadalo dále pokračovat. Z míst, která jsme navštívili jmenujeme, pro ty kteří už zde byli, alespoň jezero Pragser Wildsee, Bruckele Ponticello, Tre Croci, nedokončená túra k jezeru Sorapis, sedlo Folzarego, Cortina d'Ampezzo, vojenský hřbitov Monte Piana (kde je pohřbeno 1259 vojáků z 1.sv. války), výstup po Františkánské cestě spojený s Chvalozpěvem na stvoření, město Bruneck, koupání v aquaparku, Passo Gardena, Passo Sella (odsud jsme pozorovali nejvyšší horu Dolomit Marmoladu 3343 m.n.), Havlíčkův Brixen a údolí nad Sextenem, město Innichen s krásným starobylým kostelem. Poslední zastávkou byla návštěva výrobny sýrů s možností nákupů místních specialit. Den před odjezdem měl volný program. Někteří balili, jiní se vypravili do sousedních malebných vesniček a někteří z nás vystoupili na blízkou horu s výškovým převýšením 850m. Z dálky viditelný kříž na vrcholku byl cílem a odtud se naskytl překrásný výhled po okolí, včetně St. Martina s pastoračním domem.

Mimo ranní mše svaté, přispěly k duchovnímu naplnění i společné modlitby v kostelech nebo i při jízdě v autobusu. Milým přínosem byla ranní slova zástupce CPR z Olomouce, paní Marcely Řezníčkové, která zájemce seznámila se životem a poselstvím některým našich ovdovělých světců a světic.

Počasí bylo vstřícné, krajina a probouzející se příroda (zahlédli jsme i hořce, dřípatky, dokonce sviště) byla všude úchvatná. Střídala se údolí a skalnaté hory, z horských sedel jsme mohli pozorovat krásná panoramata. Divili jsme se, že v tak pěkné a nepřístupné krajině probíhaly tak těžké boje v první světové válce.
Náš pobyt vlastně zahajoval letošní jarní a letní sezónu v PD Velehrad a pozorovali jsme, že i v ostatních hotelích se tato sezona teprve připravuje po té zimní lyžařské. Bylo to pro nás vlastně takové otevírání studánek. Ti z nás, kteří se vypravili na polodenní pěší tury se chovali statečně a zdatnější pomáhali těm, kterým už docházely síly. Žádný další incident už nás v průběhu pobytu nepotkal, do svých domovů jsme se vrátili po týdnu odpočinutí, radostní a vděční Bohu za prožité dny.

Poděkování patří všem zúčastněným, kteří viditelně nebo jen ve skrytu vložili do celého týdne to nejlepší, co měli ve svých srdcích. Díky jim a hlavně s pomocí Boží se mezi námi vytvořila radostná a přátelská atmosféra, kde jsme mohli vnímat odraz Boha, který je Láska sama.

Ivo Buráň


  • Plakátek

  • Skládanka




  •